Troufám si tvrdit, že důvodem jsou nízké úrokové sazby, tento názor panuje jak u rakušanů, friedmanovců i u keynsianců, přitom jádro jejich teorie mluví jasně, že to tak není.
Rakušani
Jádrem ABCT je Wicksellova úroková míra a kumulativní proces. Dle Bawerka a následně Wicksella existuje přirozená úroková míra, která je nepozorovatelná a pokud se tržní úroková míra/y odlišuje/í vzniká kumulativní proces. Jinými slovy pokud by současné úrokové míry byly příliš nízké pozorovali by jsme vysokou inflaci. Na tomto postavil svou kritiku Bob Murphy při začátku QE 1 a očekával vysokou inflaci společně s Shiffem a dalšími a ani po 8 letech inflace nikde. Jasně po pořádném data miningu najdeme nafouklé nemovitosti, akcie atd. ale i po zohlednění těchto "bublin" si troufám tvrdit, že inflace není ani zdaleka tam kde by ji v roce 2009 Murphy s broken clock Shiffem očekávali.
Navíc v srpnu 2008 reálná úroková míra rostla, což způsobilo finanční krizi a Great recession. Tvrdit, že 2008 byla monetární politika expanzivní je pro mě záhadou.
Friedman ve svém článku The Role of Monetary Policy(https://assets.aeaweb.org/assets/production/journals/aer/top20/58.1.1-17.pdf)
definuje expanzivní monetární politiku stejně jako rakušani. Pro Friedmana expanzivní MP znamená, že sazby jsou níže než přirozená úroková míra.
Plus můj oblibený citat od Miltona k tomuto tématu:
"As an empirical matter, low interest rates are a sign that monetary policy has been tigh"
To, že dnes jsou nízké úrokové míry a někdy i negativní není produktem politiky CB ve smyslu jak si většina lidi myslí. Úrokové sazby jsou nízké kvuli restriktivní politice.
Dobré zdůvodnění zaznělo v podcastu David Beckwortha:
https://macromarketmusings.blogspot.cz/2016/07/macro-musings-podcast-joseph-gagnon.html
USA nyní mají vyšší úrokové sazby než Eurozona i navzdory mnohem většímu QE ze strany Fedu, což jen potvrzuje Friedmanův citát, který potvrzuje i halda paperů.
ECB v roce 2011 zvedla sazby z reakce na nabídkový šok a tím stlačila přirozenou úrokovou míru ještě níže, což vedlo v čase k prohlubování recese, zase pro vás mám pěkný obrazek vytvořen Larsem Christensem. V obrázku je čárou znázorněn Interest hike ze strany ECB, zatímco Fed se snažil být expanzivní, ale i přesto byl méně expanzivní než v době Great Moderation.
New Keynesians
Ze strany NK je asi nejvíce pochopitelné, že vidí expanzivní politiku, protože jsou nízké sazby což je centrum jejich nebo spíše postkeynesianismu, který New Keynesian přijali.
Jedním z nejznámnějším NK monetárním ekonomem je Frederic Mishkin, který napsal učebnici The economics of Money, Banking...
Z které zase vytáhnu oblíbený citát. "It is dangerous always to associate the easing or tightening of monetary policy with a fall or a rise in short-term nominal interest rates"
Podle mishkina se maji sledovat ceny aktiv jako akcie, exchange rate a nejlépe NGDP k posuzovaní Monetární politiky. Nejlepším indikátorem podle mě je NGDP a to v žádné zemi se neblíží předkrizovým úrovním.
Na závěr bych dodal proč negativní sazby na dluhopisem je důkazem restrikce.
To, že německé bondy nesou negativní výnos je důsledkem nízké očekávané inflace, což je důsledkem málo expanzivní politiky. Friedmanovci podle mě přijímají, že inflace je vždy monetární jevem, proto je pro mě těžko pochopitelné, že fanousci Friedmana můžou vidět negativní výnos jako důsledkem monetární expanze. Pokud by MP byla expanzivní,byla by očekávána vyšší inflace a tak by bylo těžko si představit, že by někdo přijímal negativní výnos z dluhopisu.
