Tentokrát u Beckwortha byl Oliver Blanchard, který je pro veřejnost méně známý, ale z policymakerů je jeden nejvlivnějších ekonomů dneška. Byl hlavním ekonomem IMF nebo tak něco:), kde byl head of research což si představuju že znamená že má na starosti stovky phd ekonomů a říká jim co mají dělat. Do IMF nastoupil týden před Lehman brothers, takže jestli napíše někdy memoirs tak jeden výtisk se určitě prodá, nebo stáhne na libgen.io (kdo nezná tak ať zkusí)
V poslední době se o něm mluví hodně v souvislosti s kritikou dnešního makra, kdy paradoxně v srpnu 2008 napsal článek State of macro v kterém zhodnotil, že situace je dobrá :).
Nějaké další články na kritiku makra se objevili i letos.
Blanchard hlavně kritizuje DSGE modely, kvůli jejich složitosti, neschopnosti zvládat nonlinearity problémy a klasickej makro hejt, ale ne v tom cool stylu co má taleb :).
1)Každopádně Blanchard upozorňoval na klasický problém s uspechem inflačního cílování, finanční trhy věří že CB budou trefovat tento cíl.
Tato důvěra komplikuje CB snahu stimulovat ekonomiku při nulových sazbách, protože kanál očekávání (schopnost přesvědčovat ekonomické subjekty slovními intervencemi je jeden z klíčových prvků), ale tento kanál kvůli víře trhů že CB nebudou přestřelovat inflační cíl tento kanál neutralizuje.
Blanchard v tento moment spíše ironicky zmínil, že by to chtělo ropný šok který by pomohl zvýšit inflaci, což jsem bral jako plácnutí do vody, ale Blanchard později v rozhovoru vyjádřil nespokojenost s odbory že nejsou schopny zvyšovat mzdy dostatečně rychle a tím pomoci v dosahování inflace (philips curve řešit dnes nebudeme), ale to byl moment kdy mě došlo, že Blanchard prakticky nerozlišuje nabídkovou a poptávkovou inflaci a celkem mě to zaskočilo. V tento moment se zase ukázalo proč nemám rád Beckwortha protože nešel do konfrontace.
2) Kvuli uspechu inflačního cílování nástává zajímavý paradox. Robert Lucas svým modelem business cyclu mimo jiné dospěl k tomu, že čím CB je více rule based a je schopna dodržovat svůj cíl tak v dobách kdy se od tohoto odchýlí a začne se chovat nezodpovědně je možné více stimulovat produkt. Jinými slovy CB, která je málo aktivní je schopna zvýšenou aktivitou "levněji" dosáhnout větší stimulace, CB které jsou hodně aktivní musí stimulovat mnohem více, aby subjekty změnila svá očekávání a stimulace byla efektivní.
Lucas ale neuvažoval situaci, kdy trhy budou natolik věřit CB, že sebevětší nezodpovědnost bude neefektivní protože trhy počítají s tím, že CB bude schopna se vrátit k zodpovědnosti.
3)V rozhovoru se dostali k Japonsku, kde Beckworth formuloval zajímavý point, že neschopnost Japonska vyprodukovat inflaci je dána politickými důvody, protože Japonská populace stárne a japonský dluh je vlastněn hlavně domácími subjekty tak není politická vůle produkovat inflaci, která by zhoršila postavení těchto lidí. Beckworth předpovídá, že toto nepotrvá věčně a mladá část populace odmítne žít v kvazi recesi a donutí politickou elitu k vyšší inflaci, která uzavře output gap.
4) Beckworth zároveň představil svůj návrh jak dosahovat inflačního cíle. Jeho představa je nasledující, že pokud Fed nebude schopen dosáhnout inflačního cíle v určitém období tak Treasury (min. financí) vydá bondy a peníze použije na investování do infrastruktury, nebo přímým transferem běžným občanům (helicopter money) a tím pomůže docílit naplnění inflačního cíle.
Netřeba říkat, že v realitě by Treasury nic dělat nemuselo a samotná hrozba, že by bondy byly vydány změnilo očekávání ekonomických subjektů
5) Myslím že se dá najít hodně lidí co varuje na, velkou monetarní injekci od roku 2008 a to že dnes tyto peníze nemají moc efekt je dáno nízkymi sazbami, ale když sazby vzrostou tak bublina splaskne.
Bublina má být například na vládním dluhu, s nulovými sazbami se dnešní dluh dá financovat poměrně lehce, ale když se sazby dostanou na 5 % tak už to tak jednoduché nebude. Problém je že tihle permaBears zapomínají na důvod toho proč sazby by měly vzrůst, pokud to bude vyšším hosp růstem který zvyšuje urokove sazby tak vlády budou mít více zdrojů pro zdanění a budou schopni dluh ovládat.
6) Blanchard v této souvislosti mluví o paperu který napsal, o dnešní obsluze dluhu. Vlády dnes využívají nízkých sazeb, k emitování dlouhým dluhopisů, které nejsou tolik citlivé na urokové sazby které mají pod kontrolou CB, takže pokud CB začnou zvedat sazby tak obsluhu dluhu to tolik nepoznamená, protože stejně dnešní zadlužení se nyní přeměňuje do dlouhodobého zadlužení. V paperu zkoumal příklad Italie kde ukázal, výhodnost této transformace.
Tenhle point o dlouhém zadlužení mě rozesmál jednak kvůli babišovi který snad zkracuje český dluh, aby využil negativních sazeb a tím snížil vládní dluh, což je dobrý PR, ale lepším krokem by bylo transformovat dluh do delšího období, kvůli snížení citlivosti na krátké sazby.
Za druhé si pamatuju Josefa Jílka, který vždy říkal, že čím kratší vládní dluh tím lepší, což je v přímém rozporu s Blanchardem.. kluci keynesovští by si to měli ujasnit :)
8) zapomněl jsem ještě na jeden bod. Kasparov ve své knize Deep thinking, která je super a měl by každý číst, popisuje dva způsoby jak udělat program který porazí člověka v šachách. Buď PC naučíte pravidla a dáte mu výkon ať hledá GTO (game theory optimal), nebo do něj nalejete celou historii a on na základě uspěšnosti tahů vybírá ty s největší pravděpodobností výhry.
Nejprve začaly vyhrávat ty programy, které byly postaveny na databázích, což platí i pro Alphago, nedávno nějaký program porazil člověka v pokru, atd.
Příjde mě že vždy první vítězí tyhle programy a až později ty "strukturované" modely. Blanchard zmínil příklad jazykových předkladačů, což mě překvapilo že ty překladače postaveny na databází jsou lepší než ty na machine learningu.
sobota 14. října 2017
sobota 23. září 2017
Conversations with Lawrence Summers
V práci jsem se naučil psát poznámky ke všem novým zajímavým věcem, ať neotravuji lidi okolo opakovanýma otázkama na stejné téma a protože tenhle přístup se osvědčil zkusím ho zavést i na offwork věcech, abych si lépe pamatoval všechny nové informace z podcastů/knih.
První poznámky se týkají Summerse, který navštívil nejprve Beckwortha, jehož podcast zas tak rád nemám protože člověk se nedozví moc nového. Beckworth je málo konfrontační a i když má dobré znalosti tak nechá hosty jen představit téma a posune se dále a moc netráví času nad jedním tématem, což je podle mě škoda.
Summers zde představil secular stagnation, hysterzi, výhody 4% inflačního cíle a dále si moc nepamatuji na uvod do tohoto tématu ok, ale kdo Summersa zná tak nic nového ani zajímavého.
Snad jen Summers se zde prezentoval jako klasický keynesiánec a demokrat s nutností fiscal policy atd.
Proto do rozhovoru s Tylerem Cowenem jsem vstupoval s menší otráveností, protože jsem myslel že Summers je trochu dále co se týká ekonomie a byl jsem nadšen, možná je to Tylerem který vedl rozhovor který společně Russ Robertsem jsou na prvním místě a pak je obrovská mezera v lidech co umí vést rozhovory a to nemyslím jen okolo ekonomie ale ohledně čehokoliv, neznám lepší moderátory než jsou tihle dva (fuck timm ferris, sam harris a další).
Mám v plánu sem psát myšlenky, které mě donutily zastavit procházku a zapsat si je do deníčku :) takže jestli někoho v rozhovorech zaujme něco jiného, tak mě to nezajímá protože podle mě to zajímavé nebylo a naopak, pokud vám to přijde obv, nejsem tak chytrý jako vy.
1) byla otázka na míru zdanění kapitálu, kde Summers pro mě překvapivě by byl pro nulovou sazbu, což jsem od něj jako demokrata/paleokeynesian nečekal, navíc zmínil i dobrý point na který jsem ze školy zapomněl, že Daň z kapitálu je daň budoucí spotřeby a protože na spotřebu je nulová daň tak by i tato měla být nulová. Popravdě jsem nepochopil jestli je proti zdaňování spotřeby, nebo chce at zdaňování spotřeby je konzistentní
2) zajímavé téma bylo infinite horizont modelech, populárních hlavně na přelomu 80s/90s a jejich závěry ovlivňovaly i hospodářskou politiku a překvapivě z dnešního pohledu problém tehdejších paperu byla chybná matematická stránka, nikoliv kalibrace.
Přesto při pohledu na kalibraci dnes Summers považuje za hlavní chybu elasticitu uspor k urokové míře, kdy modely počítali s neomezenou elasticitou, ale v realitě změny v urokové míře nemají moc velký vliv na uspory (mimojiné jestli si dobře pamatuju, tohle bortí celý RBC business cycle model, shootout to Páje Potužák best teacher ever).
3) zajímavý point byl pokles vlivů odborů v USA, kdy dříve union worker měl o 15 % vyšší mzdu než non-union a dnes je tenhle gap na 8 %. Zajímal by mě vývoj v ČR..
Summers u tohodle podotýká, že hlavní výhody pracovníkl v odborech v USA je bezpečnost práce apod, tedy nonmonetary věci, což je zajímavý point.
4) Tyler mě zase ohromil svou připraveností na rozhovor, jako další téma vytáhnul fakt, že Summers byl na židovské olympiádě v Tel Avivu, kde hrál stolní tenis :) Co jiného ten cvalda taky mohl hrát...
Tyler dál otázku na mezní pokrok ve stolním tenise na nejvyšší urovní a to o něco nižší a zase vytahl jména hráčů které přemýšlím jestli opravdu znal, nebo jestli je našel v rámci přípravy na rozhovor, ale jsem ochoten věřit že je opravdu znal, protože to co předvedl v rozhovoru s Kasparovem, kde tihle dva rozebírali 30 let starou hru Kasparova pomocí pohybů po šachovnici prostě bylo mindblowing...
V rámci tohoto tématu rozvedli fakt, že dnešní NCAA (univerzitní sportovci) běžně běhají časy, které by před rokem 1954 byly světové rekordy... Tenhle progres ve sportu mě nepřestane nikdy udivovat.
Časy z plavání do roku 1964 které by byly světové rekordy dnes by nestačily na kvalifikaci do univerzitních sportovních týmů..
5) Došlo i na cryptocurrency Summers nedávno twitnul, že by prodal veškerý Etherum a koupil VIX. Na cryptocurrency mu vadí mentalita trhu že lidi kupujou jen proto aby dráž prodali (souhlasím, jsem nově short na cryptocurrency i díky Aleš Vávra).
Zajímavý point byl na VIX, který je dnes na historicky nízkých hodnotách i při pohledu na nejistotu ohledně světového vývoje korea atd. Zajímavé, že tyhle události zas tak VIX nepohli.. (VIX volatility index, jak se hýbou ceny aktiv).
6) Absolutně nečtu zprávy, už ani nekoukám na idnes,cz na titulky tak mě pobavilo že Rodman nabídl Trumpovi domluvení schůzky s Tlusťochem z KLDR (sry nevím jmené Kim čong un? not sure srsl)
K tomu se vázala otázka jestli na KLDR se dá aplikovat rational agent přístup a překvapilo mě že Summers řekl že ano, sice má výhrady že pokud by se pletl tak konsekvence jsou obrovské ale v tomhle rozhovoru obecně mě přišel mnohem více market friendly než s Beckworthem.
7) Poměrně hodně ekonomicko technický problém.
New Keynesian vychází z Real business cycle akorát přídává jednak sticky prices a jednak vliv monopolů, různé šoky do ekonomiky způsobuje pohyb z jednoho rovnovážného stavu do druhého a vlivem těchto frikcí vzniká business cycle a není hladký přechod z jednoho rovnovážného stavu do druhého. Summers se proslavil hysterzí, která zase říká že dlouhodobá nezaměstnanost způsobuje snižování růstu potenciálního produktu a tuto myšlenku rozvádí i na monopolizaci dnešní ekonomiky, která prohlubuje problém secular stagnation, tenhle pohled je pro mě nový, sice logikcý ale líbí se mě :). Navíc Summers jako hlavní důvod monopolizace vidí regulace, což v nedávné debatě Johna Cochrana o tom jak by šlo boostnout růst potencialu osekáním regulací mě překvapilo, že summers s tímhle v podstatě souhlasí.
8) Kdyby jste Summersovi řekli jaká je hosp. politika Mexika v 97 tak by čekal větší konvergenci, než které dnes Mexiko dosahuje, jeden z důvodů je že tyto rozvojové země soupeří s Čínou která svou schopností jim konkurovat v hodně low paid jobs (výroba textilu) tak i v poměrně mid paid jobs (strojírenství) znemožňuje se více rozvinout, prostě díky načasování Čína roste na ukor rozvojových zemí. Asi blbě vysvětleno z mojí strany, ale už teď vnímám že to až sem snad nikdo nedočte.
9) Podobně kdyby jste ukázali dnešní stav východního německá na začátku 90 let, tak by byl zklamaný. Také by očekávál mnohem větší konvergenci, jeho slovy 60 let komunismu není nic ve srovnání s druhou světovou válkou a celkově situací 1920-1945 v německu. Tohle mě taky nedošlo, že Německo poměrně bez problému zvládlo ten přechod po WW 2, ale 60 let komunismu tu zemi poničil mnohem více.
10) Poslední bod je problém nejistoty. Dnes se všichni smějou Japonsku a jejich fiskálnímu stimulu, který způsobil bridges to nowhere, atd. Summers říká že to je prostě problém velkých infrastrukturních problémů, pokud by Japonsko rostlo o 3 % p.a. tak by tyto mosty dnes měly využítí, ale kvůli tomuto big structure shift k tomu nedošlo a dnes jsou za Suckery ale to se tehdá nemohlo vědět. Takhle hodnotil i několik infrastrukturních projektu v USA a že se dnes nedá posuzovat jejich uspěch, ale za pár let se najde spoustu generálu po bitvě co budou mít názor alá Šichtařová, nebo Marc Faber
První poznámky se týkají Summerse, který navštívil nejprve Beckwortha, jehož podcast zas tak rád nemám protože člověk se nedozví moc nového. Beckworth je málo konfrontační a i když má dobré znalosti tak nechá hosty jen představit téma a posune se dále a moc netráví času nad jedním tématem, což je podle mě škoda.
Summers zde představil secular stagnation, hysterzi, výhody 4% inflačního cíle a dále si moc nepamatuji na uvod do tohoto tématu ok, ale kdo Summersa zná tak nic nového ani zajímavého.
Snad jen Summers se zde prezentoval jako klasický keynesiánec a demokrat s nutností fiscal policy atd.
Proto do rozhovoru s Tylerem Cowenem jsem vstupoval s menší otráveností, protože jsem myslel že Summers je trochu dále co se týká ekonomie a byl jsem nadšen, možná je to Tylerem který vedl rozhovor který společně Russ Robertsem jsou na prvním místě a pak je obrovská mezera v lidech co umí vést rozhovory a to nemyslím jen okolo ekonomie ale ohledně čehokoliv, neznám lepší moderátory než jsou tihle dva (fuck timm ferris, sam harris a další).
Mám v plánu sem psát myšlenky, které mě donutily zastavit procházku a zapsat si je do deníčku :) takže jestli někoho v rozhovorech zaujme něco jiného, tak mě to nezajímá protože podle mě to zajímavé nebylo a naopak, pokud vám to přijde obv, nejsem tak chytrý jako vy.
1) byla otázka na míru zdanění kapitálu, kde Summers pro mě překvapivě by byl pro nulovou sazbu, což jsem od něj jako demokrata/paleokeynesian nečekal, navíc zmínil i dobrý point na který jsem ze školy zapomněl, že Daň z kapitálu je daň budoucí spotřeby a protože na spotřebu je nulová daň tak by i tato měla být nulová. Popravdě jsem nepochopil jestli je proti zdaňování spotřeby, nebo chce at zdaňování spotřeby je konzistentní
2) zajímavé téma bylo infinite horizont modelech, populárních hlavně na přelomu 80s/90s a jejich závěry ovlivňovaly i hospodářskou politiku a překvapivě z dnešního pohledu problém tehdejších paperu byla chybná matematická stránka, nikoliv kalibrace.
Přesto při pohledu na kalibraci dnes Summers považuje za hlavní chybu elasticitu uspor k urokové míře, kdy modely počítali s neomezenou elasticitou, ale v realitě změny v urokové míře nemají moc velký vliv na uspory (mimojiné jestli si dobře pamatuju, tohle bortí celý RBC business cycle model, shootout to Páje Potužák best teacher ever).
3) zajímavý point byl pokles vlivů odborů v USA, kdy dříve union worker měl o 15 % vyšší mzdu než non-union a dnes je tenhle gap na 8 %. Zajímal by mě vývoj v ČR..
Summers u tohodle podotýká, že hlavní výhody pracovníkl v odborech v USA je bezpečnost práce apod, tedy nonmonetary věci, což je zajímavý point.
4) Tyler mě zase ohromil svou připraveností na rozhovor, jako další téma vytáhnul fakt, že Summers byl na židovské olympiádě v Tel Avivu, kde hrál stolní tenis :) Co jiného ten cvalda taky mohl hrát...
Tyler dál otázku na mezní pokrok ve stolním tenise na nejvyšší urovní a to o něco nižší a zase vytahl jména hráčů které přemýšlím jestli opravdu znal, nebo jestli je našel v rámci přípravy na rozhovor, ale jsem ochoten věřit že je opravdu znal, protože to co předvedl v rozhovoru s Kasparovem, kde tihle dva rozebírali 30 let starou hru Kasparova pomocí pohybů po šachovnici prostě bylo mindblowing...
V rámci tohoto tématu rozvedli fakt, že dnešní NCAA (univerzitní sportovci) běžně běhají časy, které by před rokem 1954 byly světové rekordy... Tenhle progres ve sportu mě nepřestane nikdy udivovat.
Časy z plavání do roku 1964 které by byly světové rekordy dnes by nestačily na kvalifikaci do univerzitních sportovních týmů..
5) Došlo i na cryptocurrency Summers nedávno twitnul, že by prodal veškerý Etherum a koupil VIX. Na cryptocurrency mu vadí mentalita trhu že lidi kupujou jen proto aby dráž prodali (souhlasím, jsem nově short na cryptocurrency i díky Aleš Vávra).
Zajímavý point byl na VIX, který je dnes na historicky nízkých hodnotách i při pohledu na nejistotu ohledně světového vývoje korea atd. Zajímavé, že tyhle události zas tak VIX nepohli.. (VIX volatility index, jak se hýbou ceny aktiv).
6) Absolutně nečtu zprávy, už ani nekoukám na idnes,cz na titulky tak mě pobavilo že Rodman nabídl Trumpovi domluvení schůzky s Tlusťochem z KLDR (sry nevím jmené Kim čong un? not sure srsl)
K tomu se vázala otázka jestli na KLDR se dá aplikovat rational agent přístup a překvapilo mě že Summers řekl že ano, sice má výhrady že pokud by se pletl tak konsekvence jsou obrovské ale v tomhle rozhovoru obecně mě přišel mnohem více market friendly než s Beckworthem.
7) Poměrně hodně ekonomicko technický problém.
New Keynesian vychází z Real business cycle akorát přídává jednak sticky prices a jednak vliv monopolů, různé šoky do ekonomiky způsobuje pohyb z jednoho rovnovážného stavu do druhého a vlivem těchto frikcí vzniká business cycle a není hladký přechod z jednoho rovnovážného stavu do druhého. Summers se proslavil hysterzí, která zase říká že dlouhodobá nezaměstnanost způsobuje snižování růstu potenciálního produktu a tuto myšlenku rozvádí i na monopolizaci dnešní ekonomiky, která prohlubuje problém secular stagnation, tenhle pohled je pro mě nový, sice logikcý ale líbí se mě :). Navíc Summers jako hlavní důvod monopolizace vidí regulace, což v nedávné debatě Johna Cochrana o tom jak by šlo boostnout růst potencialu osekáním regulací mě překvapilo, že summers s tímhle v podstatě souhlasí.
8) Kdyby jste Summersovi řekli jaká je hosp. politika Mexika v 97 tak by čekal větší konvergenci, než které dnes Mexiko dosahuje, jeden z důvodů je že tyto rozvojové země soupeří s Čínou která svou schopností jim konkurovat v hodně low paid jobs (výroba textilu) tak i v poměrně mid paid jobs (strojírenství) znemožňuje se více rozvinout, prostě díky načasování Čína roste na ukor rozvojových zemí. Asi blbě vysvětleno z mojí strany, ale už teď vnímám že to až sem snad nikdo nedočte.
9) Podobně kdyby jste ukázali dnešní stav východního německá na začátku 90 let, tak by byl zklamaný. Také by očekávál mnohem větší konvergenci, jeho slovy 60 let komunismu není nic ve srovnání s druhou světovou válkou a celkově situací 1920-1945 v německu. Tohle mě taky nedošlo, že Německo poměrně bez problému zvládlo ten přechod po WW 2, ale 60 let komunismu tu zemi poničil mnohem více.
10) Poslední bod je problém nejistoty. Dnes se všichni smějou Japonsku a jejich fiskálnímu stimulu, který způsobil bridges to nowhere, atd. Summers říká že to je prostě problém velkých infrastrukturních problémů, pokud by Japonsko rostlo o 3 % p.a. tak by tyto mosty dnes měly využítí, ale kvůli tomuto big structure shift k tomu nedošlo a dnes jsou za Suckery ale to se tehdá nemohlo vědět. Takhle hodnotil i několik infrastrukturních projektu v USA a že se dnes nedá posuzovat jejich uspěch, ale za pár let se najde spoustu generálu po bitvě co budou mít názor alá Šichtařová, nebo Marc Faber
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)