Bawerk má tři důvody vysvětlující Přirozenou úrokovou míru.
"The difference in the circumstances of provision between present and future; the underestimate, due to perspective, of future advantages and future goods; and, finally, the greater fruitfulness of lengthy methods of production. (Böhm-Bawerk 1891:273)"
Na základě těchto třech důvodů, lze vytvořit Trh zápujčních fondů viz. obrázek níže.
Křivka S (úspor) je dána časovou preferencí a I (investiční křivka) technologickým pokrokem (zjednodušeno).
K tomuto Fisher dodal pojem nominální úroková míra, kdy je nutné počítat s očekávanou inflací.
V situaci nízké inflace vznikají nízké inflační očekávání a centrální banka se blíží k Zero lower bound.
V takové situaci pokud Centrální banka neakodomuje zvýšenou poptávku po penězích tím, že nesníží úrokové sazby dostatečně může vyvolat recesi jako v případě 2008. V situaci nizkých úrokových sazeb se CB může dostat na 0% se sazbama.
V recesi klesá produkt a tím i očekávání o budoucím růstu, což způsobuje posun křivky I doleva a to stlačuje přirozenou úrokovou míru do záporu. Čím déle toto není akodomováno úroková míra může dále klesat.
Z tohoto důvodu nízké sazby neznamenají automaticky Monetární expanzi.
V obrázku níže tato situace je znázorněna. Přirozená uroková míra je pod nulou, což CB neakodomuje a vzniká recese.
Toto je klasické vysvětlení krize z roku 2008 tržním monetarismem. Do toho Pavel Ryska na twitteru píše
Dle mého se nejedná o nic jiného než o problém cenového stropu.
V obrázku níže je zachycen cenový strop. Pokud nominální uroková míra je nad přirozenou, vzniká "nedostatek" investicí.
