Bawerk má tři důvody vysvětlující Přirozenou úrokovou míru.
"The difference in the circumstances of provision between present and future; the underestimate, due to perspective, of future advantages and future goods; and, finally, the greater fruitfulness of lengthy methods of production. (Böhm-Bawerk 1891:273)"
Na základě těchto třech důvodů, lze vytvořit Trh zápujčních fondů viz. obrázek níže.
Křivka S (úspor) je dána časovou preferencí a I (investiční křivka) technologickým pokrokem (zjednodušeno).
K tomuto Fisher dodal pojem nominální úroková míra, kdy je nutné počítat s očekávanou inflací.
V situaci nízké inflace vznikají nízké inflační očekávání a centrální banka se blíží k Zero lower bound.
V takové situaci pokud Centrální banka neakodomuje zvýšenou poptávku po penězích tím, že nesníží úrokové sazby dostatečně může vyvolat recesi jako v případě 2008. V situaci nizkých úrokových sazeb se CB může dostat na 0% se sazbama.
V recesi klesá produkt a tím i očekávání o budoucím růstu, což způsobuje posun křivky I doleva a to stlačuje přirozenou úrokovou míru do záporu. Čím déle toto není akodomováno úroková míra může dále klesat.
Z tohoto důvodu nízké sazby neznamenají automaticky Monetární expanzi.
V obrázku níže tato situace je znázorněna. Přirozená uroková míra je pod nulou, což CB neakodomuje a vzniká recese.
Toto je klasické vysvětlení krize z roku 2008 tržním monetarismem. Do toho Pavel Ryska na twitteru píše
Dle mého se nejedná o nic jiného než o problém cenového stropu.
V obrázku níže je zachycen cenový strop. Pokud nominální uroková míra je nad přirozenou, vzniká "nedostatek" investicí.
Díky za sepsání. Chápu logiku této "říše grafů", ale mám problém ji přijmout. Myslím si, že krize jsou způsobeny nerovnováhami a bublinami, které krize "musí napravit". Pokud by se to nedělo a centrální banka měla možnost nastavit sazby jakkoliv záporně, neposunovala by narůstající neefektivita křivku investic stále níže a níže?
OdpovědětVymazatS tema nerovnohvaha souhlasim.
OdpovědětVymazatale popravde nechapu "neefektivitu krivku investic"
Problem je ze centralni b. maji spatny nastroj v podobne urokove sazby, ale pokud by byli schopni trefovat svou sazbou tu prirozenou potom by bubliny nemely vznikat a tim ani krize.
jestli to jde je druha vec :)
Tak ale bubliny nevznikají jen proto, že se centrálním bankám nedaří trefovat přirozenou úrokovou míru, ne?
OdpovědětVymazatJá k tomu přistupuju dost z pozice laika, protože od absolvování Ekonomie 101 uplynuly už skoro dva roky a od té doby jsem se věnoval jiným věcem.
Ale vnímám cyklus konjuktury a recese jako přirozený, kdy krize odděluje zrna od plev z hledisek, které nám nemusí být vždy jasná. A centrální banky, snažící se za každou cenu vyhnout recesi, nízkými sazbami udržují při životě i podniky, které by jinak skončily, což se mi nelíbí.
Ja si myslim, ze je to hlavni duvod bublin a troufam si tvrdit, ze to bude si myslet i mainstream, jen to jinak formulujou.
OdpovědětVymazatNavic je tezke definovat bublinu.. :)
ale treba nizke sazby! je to produkt centralnich bank?
protoze mainstream i rakusane by meli souhlasit, ze nizke sazby jsou vysledkem trhu a ne centralni banky.
duvod je zase Prirozena urokova mira, protoze pokud se ta "vyhlasovana" vyrazne oddlisuje vznika inflace, nebo deflace.
Proto kdyby CB drzeli sazby opravdu "nize" nez ve skutecnosti maji byt meli by jsme mnohem vyssi inflaci.
V EU ten problem je slozitejsi podle me a ted se dostavame do meho nazoru to co jsem psal vsude jinde je vesmes co rika mainstream a neni moc kontroverzni.
Urokova mira se sklada - z Prirozene casti popsano v clanku, ocekavane inflace a Rizika.
Spanelsko, recko, italie ma nizsi uroky nez odpovida realita diky ECB, ale tam jde o Rizikovou prirazku takze vznikaji perverzni motivace, ale neni to problem jako kdyz "vyhlasena" urokova mira se odlisuje od prirozene to zadelava na recesi.