Co je to Tržní monetarismus? Aneb Tržní monetarista hledá ženu

Došlo mě, že tento směr v ČR není vůbec nijak zastoupen. Přemýšlím jestli jsem sám, nebo ještě někdo je nadšený podobně jako já.
Obhájců cílení nominálního produktu nepochybuji že je více, ale jestli je více lidi co Tržní monetarismus studuje do hloubky neumím odhadnout. Kdyby náhodou někdy někdo takový zavítal sem na blog napište :).
Tržní monetarismus je hlavně spjat se Scottem Sumnerem, kterého k začátku blogování přinutila krize z roku 2008 a ignorace většiny ekonomů k základním pravidlům, které jsou v základních učebnicích makroekonomie či monetární ekonomie.
Tržní monetarismus vychází z Efficient market hypotesis, která zjednodušeně říká, že veškeré známé informace jsou obsaženy v cenách. Dle Sumnera je toto jedna z nejvíce empirických testovaných hypotéz a veškeré argumenty proti EMH jsou spíše produktem hledáním a znásilňováním dat (data mining). Pokud ceny zohledňují veškeré známé informace, je možné sledováním cen a jejich změnami posuzovat hospodářskou politiku.
Existují dvě hlavní rizika u tohoto přístupu.
Změna ceny je dána vždy dvěma důvody, buď posunutím křivky nabídky nebo poptávky, identifikovat který z těchto důvodů stál za změnou ceny je, ale někdy obtížné. Tak jako Friedman se stal známým výrokem "Na penězích záleží - Money matters", tak Sumner "Nikdy nic neodvozuj ze změny ceny! Never reason from the price change". Tento přístup je na jednu strany velmi Talebiánský, ale jednoduše člověk může propadnout Narrative fallacy změnu ceny přivodit dvěma různým událostem.
Sumner rád poukazuje jednak na Shillera, který v 2011 nebyl schopen vysvětlit v jednom rozhovoru proč nízké úrokové míry nevedou k růstu investic. Shillera nenapadlo, že pokles úrokových měr je způsoben poklesem křivky Investic doleva a ne posunem S křivky doprava na trhu zápujčních fondů. Opačným extrémem byla Joan Robinson, která odmítala tezi, že Hyperinflace v Německu byla způsobena monetární expanzí, protože úrokové míry byly vysoké.
Přesto změny ceny nám dávají jasnou informaci jak konkrétní kroky byly trhem interpretovány.
Sumnera k blogování přimělo jak restriktivní politiku na přelomu 2008 a 2009 drtivá většina ekonomů intepretovala jako bezprecedentní monetární expanzi s rizikem budoucí inflace.
Sumner ale na citátech ze základní učebnice Bankovnictví od Mishkina ukázal jak většina ekonomů zapomněla na základní kurz Monetární politiky z vysoké školy.
"Je nebezpečné spojovat monetární expanzi/restrikci s poklesem/růstem krátkodobých nominálních úrokových sazeb".
Tento citát se stal stavebním kamenem Tržního monetarismu v letech 2008/2009. Pokles úrokových sazeb na nulu  absolutně neznamenalo monetární expanzi a už vůbec není hrozbou inflace jak hrozila řada ekonomů (Šichtařová, Pikora) co o nadprůměrné inflaci mluví už dlouho, ale Godot nikde.
Prvním problémem na začátku krize bylo sledování nominálních veličin bez sledování reálných úrokových měr, poměrně trapná chyba.
Vyspělé kapitálové trhy nám umožňují sledovat vývoj reálné úrokové míry na vývoji "Treasury Inflation Protected Securities" neboli vládní dluhopisy, které jsou navázané na vývoj inflace a jsou dobrým přiblížením jak se vyvíjí REÁLNÁ úroková míra.  Na grafu níže můžeme vidět vystřelení reálné úrokové míry, která klesla až s vyhlášením QE a nikdy výrazně neklesla.


Druhým základním Sumnerovým citátem z Mishkina je rada co sledovat, když ne nominální úrokové sazby. 
"Další aktiva kromě krátkodobých úrokových měr obsahují důležité informace o stavu monetární politiky." Tyto kritéria jsou : Měnový kurz, cena komodit, akcie, nebo inflační očekávání, které se dají odvodit z Rozdílu mezi Nominálními dluhopisy a TIPS dluhopisy.
Všechny tyto indikátory indikovaly monetární restrikci v druhé polovině 2008.







Nejšokující je vývoj inflačních očekávání , které do zavedení QE se propadaly do záporných hodnot  a i přesto při vyhlášení QE řada ekonomů varovalo před hyperinflací, absolutně zapomněli na rovnici směny MV=PY a sledovali pouze vývoj M a ignorovali V.
Nejzajímavější bylo zasedání FOMC (měnového výboru Fedu) 19. září, které probíhalo den po pádu Lehman brothers a kde Fedu nesnížil úrokové sazby, "Z důvodu ekvivalentního rizika inflace a ekonomického zpomalení" Bernanke v životopise uznal, že se jednalo o chybu, ale problém tohoto rozhodnutí bylo zpět hledící způsob řízení monetární politiky, protože veškeré vpřed hledící indikátory ukazovaly snižování inflace.


Abych dokončil kopání do českých ekonomů, zmíním poslední Sumnerovo evangelium z Mishkina "Monetární politika může být vysoce efektivní nástroj k oživení zpomalující ekonomiky, i v situaci kdy krátkodobé úrokové míry jsou na nule." 
V ČR si vybavuji hlavně Michla, který neustále opakuje něco o horizontální LM, křivce a že ho tuto situaci ve škole neučili, podobnou lenost v samostudiu ve stejné době vykazoval i Krugman , ale nic to nemění na tom, že i grafy výše ukazují, že Monetární politika umí být vysoce aktivní když sazby jsou na nule.

Dle Tržního monetarismu pád Lehman brothers nezpůsobil krizi, ale pád Lehman brothers byl způsoben nedostatečnou monetární expanzí. Světová ekonomika před 2008 byla zasažena ropným šokem, na který centrální banky chybně reagovaly zvýšením úrokových sazeb, to vedlo k poklesu nemovitostí, které způsobily problém na Sub-prime trhu a zvýšené dolarové poptávce, na toto Fed nezareagoval dostatečně rychle, což způsobilo Great recession.

V dalším blogu mám v plánu se podívat na rozdíl mezi Monetarismem a Tržním monetarismem a jak předpoklad stabilního V může pohřbít i Friedmana.



UPDATE:
Může to vypadat, že mám něco proti Roklenu, ale je to snad jediný český web co pravidelně čtu.
A ať to nevypadá že si nepochopení okolo monetární expanzí a restrikcí vymýšlím tak zase roklen "Kvůli rozdílným měnovým politikám evropské a americké centrální banky (kdy evropská ECB pokračuje v uvolňování měnové politiky, zatímco americký Fed již svou měnovou politiku utahuje) "