Nikdy nic neodvozuj ze změny ceny

Roklen.cz vnesl do českého ekonomického prostředí svěží vítr se spoustou zajímavých článků, blogů atd., ale jejich boj proti ČNB je mě opravdu záhadou, tento web se tváří snaží mít image seriozního a moderního serveru, ale i přesto množství polopravd a strawmenů na tomto webu je zarážející. Nejvíce mě překvapují články studentů nebo čerstvých inženýrů, co po přečtení zrovna populárních knih vnutí do svého článku některý z profláknutých citátů z těchto knih a tváří se že udělali hlubokou ekonomickou analýzu a chovají se jako Maverick. Nepopírám, že jsem jen Iceman který jím závidí schopnost lepšího psaného projevu, který má stejný sklon k egoismu a nuceného citování oblíbených knih, nebo filmů.
Ovšem článek Ve jménu inflace proti pokroku! Je zase plný strawmenů a podle mě nepravd, nebo absolutně nechápu, jak při pohledu na skutečnost autoři jsou schopni napsat některé výroky, když se nezakládají na pravdě.
Článek je klasickým "hurárakušáckým" hejtem na centrální banky a deflaci. Jasně spousta centrální bankéřů se ohání deflační spirálou, i v případě nabídkového pozitivního šoku, ale určitě bych netvrdil, že je to někdo z kombinace Singer, Hampl. Tomšíka jsem měl ve škole a věřím, že ten je klasický New Keynesian, ale Hampl se Singerem tyhle dva jevy jsou schopni rozlišit, což se nedá říct o autorovi Ve jménu inflace...
Většina ekonomů se shoduje, že dnešní nízké ceny komodity jsou nabídkovým šokem(existuje minimum co to vidí jako nedostatek poptávky) ale většina vidí pozitivní nabídkový šok.
Rozdíl mezi nabídkovou a poptávkou deflací nejjednodušeji lze pochopit v AS AD modelu (použita Tabarakova verze).
Ti chytřejší centrální bankéři se bojí zhroucení AD (agregátní poptávky) a bojují proti tomu, protože udržet stabilní AD je hlavním důvodem pro existenci centrální banky.
V režimu inflačního cílovaní je to centrální banka, která má plně pod kontrolou křivku AD.

Friedman v Monetary history ukázal, že chybná politika Fedu během 30. let způsobil velkou depresi, řada tehdejších ale bohužel i dnešních ekonomů sleduje úrokové sazby, a jejich propad k nule je interpretováno jako expanzivní monetární politika, neboli tlačení AD křivky doprava.
Jak tento blog se snaží ukázat sazby na nule vůbec nemusí znamenat monetární expanzi!
V případě, že přirozená úroková míra klesá rychleji než ta tržní, nemusí nulové úrokové sazby znamenat expanzivní politiku, což způsobuje posouvání křivky AD doleva a to způsobuje deflační spirálu.
Na druhou stranu v dnešní době pozitivního AS šoku se posouvá AS doprava, což snižuje cenovou hladinu a zvyšuje hospodářský růst.

"Strážci monetární politiky po celém světě aktivně válčí s deflačními tlaky. Daří se jim to? Jak vidíme z grafů v příloze, moc ne. Není tedy na čase si říci, že pokud v ekonomice nebude panovat inflace 2 %, tak to není chyba? Není už argument o odkládání spotřeby trochu cliché? O deflaci toho bylo spoustu napsáno a centrální bankéři samozřejmě válčí s tou „zlou deflací“, která nás může zničit."

Pardon, ale obecně centrální bankéři uznávají dnes pozitivní nabídkový šok ze strany ropy a nejsem si vědom, že by někdo proti němu zbrojil.
Navíc je rozdíl mezi ECB, která systematicky od začátku krize je restriktivní.
Naproti tomu Fedu, udělal řadu chyb, ale při QE III demonstroval, že se poučil ze svých kroků a QE 3 bylo postaveno více na pravidlech, než na diskreci a taky, že nízké sazby neznamená monetární expanzi a výsledek QE 3 je důkazem, že monetární politika nejen že je efektivní při nulových sazbách, ale zvýšení inflace opravdu může vést ke zvyšování blahobytu pokud je způsobeno posunem křivky AD.

"Experti jsou navíc sami zaslepení svými schopnostmi a nepřipouští si jiné alternativy".
Jak je to pořekadlo? Všichni jsou blbci jen já jsem letadlo? Nadávat na uzavřené mysli centrálních bankéřů a sám používat strawmeny a mít uzavřenou mysl je snad horší, než v případě kritizovaného ze strany autora.
"Jako konkrétní příklad si vezmeme Českou národní banku. Bankovní rada se rozhodla deflaci vyhlásit válku v listopadu 2013 a začala intervenovat na devizovém trhu. Tato taškařice se jí příliš nepodařila, deflační tlaky neustoupily"
Proč tento výraz považuji za jablka a hrušky je doufám jasné, Never reason from the price change. ČNB tímto krokem aspoň částečně zastabilizovala pád AD.
" Čeští exportéři se stali konkurenceschopnější. Výhra? Domácím vývozcům určitě srdce zaplesalo radostí (pokud nebyli reexportéři), ale jaký tento krok bude mít důsledky? Exportéři se stali konkurenceschopnější – ne -vlastní pílí, investicemi do vzdělání, inovacemi, ale tím, že bankovní rada ČNB zatoužila, aby ji znala celá republika. Vývozci se teď nemusí tolik snažit v konkurenčním boji, „zakrní“ a zanedlouho se jim to vrátí i s úroky."

Graf níže ukazuje, že od roku 2010 probíhala divergence mezi dovozem a vývozem, v květnu 2010 se české sazby dostali na 0,75 od tohoto bodu tato divergence začala, co když důvodem byla příliš restriktivní politika ČNB? Řada ekonomů po měnové intervenci volala od začátku 2O12, co když měli pravdu? Divergence se zastavila na konci 2012 a přesně podle výroku autora článku s měnovou intervencí přišlo oživení exportu, ale zároveň oživili i importy. Co když jen proběhla stabilizace AD a pokud intervence byla vyšší importy by rostly rychleji, než samotný export.

Devalvace vede ke zvýšení očekávané inflace, což snižuje poptávku po penězích a to posouvá křivku AD doprava "hot potato effect". Podobným případem může být Japonsko, které po letech restriktivní monetární politiky spustilo QE, čím byl oslaben Yen a vedlo k oživení domácí poptávky.
Tržní monetarismus sleduje dnešní signály z trhu k předpovídání budoucího ekonomického vývoje, proto Tržní monetarismus. TM také jsou zastánci teorie efektivních trhů a proto lze zpětně při pohledu na vývoj dat z nich zpětně něco vyvozovat
První  červená čára je výhra Abeho v Japonských volbách a druhá Japonské QE, japonský Yen při těchto informací okamžitě začal oslabovat. Třetí červená čára je zvětšení Japonského QE.

Z tohoto měnového oslabení by se dalo očekávat snížení importů a zvýšení exportů.
Situace ale poněkud jiná, exporty opravdu vzrostly, ale růst importů byl mnohem vyšší. Propad importů v 2014 byl doprovázen zvýšením daní, který BoJ bohužel nesterelizoval (o monetary offsetu někdy jindy).


Měnové války, devalvace ke zvýšení produktivity jsou nesmyslné koncepty.
Ekonomové co varují před měnovými válkami varují, pokud všichni devalvují jedná se o hru s nulovým součtem, toto přece nemůže být pravda. Pokud všechny země devalvují tak se přece cenová hladina snižuje oproti "reálné ekonomice". Tyto devalvace v konečném důsledku vedou ke globálnímu zvyšování produktivity.
Pro vysvětlení tohoto jevu budu muset napsat další článek, protože chápu že z takto krátkého popisu to nemusí být jasné. Globální devalvace je jen dovedení do důsledku debaty mezi Hayekem a Sraffou.