Většina centrálních bank včetně té české cílují CPI neboli spotřebitelský cenový index. Centrální banka vybere reprezentativní koš zboží a služeb a následně vyšle své zvědy, kteří sledují vývoj těchto cen. Důležitá součást je zahraniční obchod, index zahrnuje jak importy tak exporty, CB si musí dát pozor na nabídkové šoky, které jsou slabinou inflačního cílování, jakmile CB reaguje na nabídkové šoky tak je pouze zesilňuje. Protože česká ekonomika je malou otevřenou ekonomikou, která prakticky veškeré své zboží vyveze, aby mohlo dovést věci na spotřebu CPI může být velmi zavádějící pro výkon monetární politiky. Když většina spotřeby je dovezena jen těžko CB může ovlivnit jejich cenu. Na druhou stranu deflátor HDP je souhrn veškerého zboží vyrobeného na území dané země s pevnou cenou.
Při pohledu je jasné, jak CPI je nespolehlivým indikátorem a potvrzuje myšlenku Market monetarist o současném chybném pojetí monetární politiky. Pokud by ČNB sledovala deflátor a ne CPI možná by se mnohem dříve rozhoupala k devizovým intervencím nebo k jiným expanzivním krokům.
Žádné komentáře:
Okomentovat