Nejprve to začalo rozhovor Skořepy pro Roklen.
Druhá pro mě nepochopitelná věta:
Já osobně bych pokládal za rozumné, aby centrální banky po dosažení svých inflačních cílů tyto cíle mírně zvýšily, aby si tak vytvořily prostor pro vyšší rovnovážnou úroveň sazeb
Zase absolutně nechápu k čemu jsou ty vyšší sazby, když CB neumí správně reagovat a měnit inflační cíl mě přijde jako zbytečně radikální krok (nejsem si jistý že dopady jsou dostatečně ve výzkumu prozkoumány), navíc když Měnová politika je vysoce účinná i při nulových sazbách jak jsme se mohli přesvědčit v posledních letech.
Popravdě nevím co se myslí "rovnovážnou úrovní sazeb" jestli se mluví o r* tak pak už vůbec nechápu k čemu bude vyšší cíl, protože r* je determinována jinými věcmi, tohle pouze zvedne nominální sazby viz. fisherova rovnice r = r* + inflation expectation a vyšší nominální sazby neznamená, že CB bude správně reagovat.
Za třetí bych rád připomněl mou oblíbenou Australskou / Izraelskou CB, které nemají problém s ZLB, protože dostatečně rychle reagovali na zpomalení a nemusí řešit "nekonvenční" monetární politiku.
Tohle vše by ale asi bylo snesitelné a byl by to klasický den na twitru, který ukazuje jak v ČR o makru se nemá smysl pořádně bavit, ale pak přišel Honza Bureš.
Napsal článek kde říká něco ve smyslu, že inflace je v rámci toho cyklu v eurozoně na vrcholu, což mě překvapilo protože na konci května horoval pro zvyšování sazeb a najednou už nečekáme výrazně vyšší inflaci.
Když jsem na toto upozornil:
Tak jsem se nejprve dozvěděl, že by ECB měla být se sazbama výše při stávající inflaci.
Absolutně nerozumím proč by CB která dlouhodobě podstřeluje svůj cíl a zvyšuje sazby v recesi měla zvyšovat sazby v situaci kdy jádrová inflace se vůbec neblíží ke svému cíli. ¨
Nejsme v debatě jestli ECB měří inflaci správně, ale jednoduše při pohledu na současný vývoj inflace je požadavek na vyšší sazby, to pro mě byla natolik absurdní představa že jsem si musel kopnout neofisherismem ale to očividně nebylo pochopeno jako sarkasmus a dostal jsem klasický argument,
že by se měly zvyšovat sazby ať je později můžeme snižovat.
Honza i Michal mají stejný problém, který je na českém makro twitru běžný, někde a tuším kde se v českých ekonomech bere představa, že nízké sazby znamenají expanzivní politiku. Tahle iluze nastává v Makro 1 kde v AS-AD modelu je reakce CB, která posouvá AD doprava a tím implicitně snižuje úrokové sazby (z IS-LM #MichlJeTraged*).
Z této učebnicové reakce vzniká představa, že nízké sazby = expanzivní politika. Problém je, že IS LM jestli se nepletu je z 30. let AS AD je z 40, ekonomie se ale dále vyvíjela a v 1968 Milton Friedman v The role of monetary policy napsal:
“Low interest rates are generally a sign that money has been tight, as in Japan; high interest rates, that money has been easy....
I thought the fallacy of identifying tight money with high interest rates and easy money with low interest rates was dead. Apparently, old fallacies never die.”
Problém českého twitter makra je, že i když dost lidí má Phd. tak zapomíná na základní věci.
To kopnutí do Michla výše je, kvůli jeho oblíbené větě že MP nefunguje při ZLB protože horizontální LM a nic jiného ho ve škole neučili tak to bude pravda #InLoveWith98Krugman.
Sen Bureše a Skořepy o vyšších sazbách je hrozně nebezpečný, protože pokud CB bude zvyšovat sazby příliš rychle tak ekonomiku zařízne a k vyšším sazbám se nikdy nepřiblíží. Je to paradox, který je neintuitivní ale to je spousta věcí v ekonomii. Kdyby náhodou některá z CB poslechla tyto návrhy, tak vyšší sazby tady mít dalších 10 let nebudeme, inflace bude pod cílem a ekonomika pod svým potenciálem. Pokud mě nevěříte podívejte se na ECB nebo na BoJ. ECB s její oblíbeností zvedat sazby v krizi v 2008 a 2011 způsobila to, že 10 let od vypuknutí krize má pořád negativní sazby a spread mezi EUR a CZK sazby je jaký je.
Rychlé zvyšování sazeb resp. restriktivní MP při nízkých sazbách (pokud vám to přijde jako oxymoron Franta Mašek to dobře sepsal zde) má jeden zásadní problém.
V poslední době se hodně mluví Secular stagnation, inflation puzzle, nefunkční Philips curve.
Tyto tři věci jsou úzce spojeny s nekvalitní MP.
V případě, že CB drží sazby nad přirozenou úrokovou mírou tak posílá ekonomiku do recese a v případě jako v 2008 tak i do největší recese od 1929. Tyto chyby mají ale dlouhodobé dopady, ekonomika reaguje s velkým zpožděním a některé chyby trvá hodně dlouho napravit.
Nízká inflace a nízký růst produktivity v USA, EU v ČR je způsobena právě chybnou MP za posledních 10 let. Viz hystereze a Summer v článku z loňska. Chyby CB způsobily že spousta lidí přišlo o práci a opustili trh práce, firmy jsou opatrnější, další firmy zanikly, navíc to má i institucionální dopady které je těžké opravit. Fed dělal špatnou MP ale ECB byla mnohem horší a proto jsou v úrokové sazby v eurozoně jaké jsou.
Ok tohle byl hejt na české twitter makro.
Dnes jsem poslechl i pár dílů Beckwortha, v kterém mě zaujalo pár myšlenek.
Nějaký ekonom mluvil o Yellen a o tom jak byla trhy vnímána jako Dove. Primárně to bylo kvůli jejímu působení okolo roku 2008, kdy ona jako jedna z prvních upozorňovala na nutnost snižování sazeb. Jeden z jejích argumentů bylo, že v 2008 vyskočila nezaměstnanost mladých a to měl být signál, že se blíží zpomalení a je to důvod pro snížení sazeb.
Na druhou stranu byla to Yellen, která v 1996 upozorňovala Greenspana, že trh práce je přehřátý a je na čase zvyšovat sazby. Takže v této době byla spíše Hawkish, ale každopádně na obou příkladech jde vidět, jak pro Yellen je důležitá Philips curve. Problém 1996 epizody, ale bylo že Greenspan měl štěstí se svou predikcí, že se jedná o productivity shock a nemá smysl snižovat sazby. Takže paradoxně tentokrát Yellen netrefila nabídkový šok, který pak v 2008 jak píšu jako jedna z mála ekonomů Fedu poznala (historka o greenspanu má být v nějaké knize od Larse Mayera).
Druhá zajímavá i když asi obvious věc zazněla v rozhovoru s Georgem Selginem, který debatoval interest on reserve. Dle Selgina největší chyba Fedu v 2008 bylo zavedení interest on reserve (IoR), kdy paradoxně Fed snižoval sazby a rozjížděl QE, ale zároveň začal úročit dobrovolné rezervy a tím snižoval úvěrování. Byl to tedy Fed který rozbil money multiplier.
Zároveň Selgin není absolutní odpůrce IoR, protože kdy rezervy nejsou úročený vůbec tak je to zase bankovní daň a odporuje Friedman rule. Friedman rule je něco co popravdě úplně nechápu, ale je to něco o optimální sazbě z peněžních zůstatků nebo tak něco :)
Makru zdar Makro 2 a dál zvlášť.
