Nadpis je asi hodně politicky nekorektní, ale včera jsem poslouchal Beckwortha který měl jako hosta Betsey Stevenson (episode 71) která je bývalá hlavní ekonomka amerického úřadu práce.
Rozhovor byl jeden z těch lepších, protože jsem slyšel další dva a z těch jsem si nic neodnesl. Jednak to byl Karl Smith (love that dude) kde řešili tržní sílu. O tomhle tématu prakticky nic nevím, ale nepochybuju že je zajímavé, asi jsem měl jít na Analýzu a dát si IO (RIP koubek:( ).
Druhým hostem Andolfatto a tématem byl Safe assets, o tomhle tématu toho vím ještě méně a přijde mě úplně o ničem :), ale možná jsem jen nenarazil na zajímavý text, který by mě přesvědčil o zajímavosti tématu. Určitě nezpochybňuju důležitost pro finance a pro monetární politiku...
Anyway Betsey se snažila být na sílu zajímavá, ale měla i pár zajímavých myšlenek.
David se ptal na zajímavé ukazatele z trhu práce a samozřejmě odpověď byla Nezaměstnanost :)
což se na chvíli otočilo v debatu o tom jak hodně lidí zpochybňuje tento ukazatel, ale debata je v principu stejná jako u HDP. Ten ukazatel je jasně definovaný, vesměs je v čase konzistentní a jestli má nějaké chyby, tak je to chyba lidí co se to snaží jinak interpretovat je to prostě jenom ukazatel a tak se s ním má pracovat.
"Hipsterkým" ukazatelem který nevyvolává moc pozornosti, ale je dobré ho sledovat je Quit rate. Neboli jak lidi odchází z práce, v konjunktůře vysoké, v krizi nízké. Debata o ukazateli nebyla nijak zajímavá, spíše člověk si potvrdil co od ukazatele očekává a jsem rád že vím že existuje :).
David vytáhl svůj oblíbený ukazatel a to je míra zaměstnanosti lidí ve věku v 18 - 65 (nebo tak nějak).
Ukazatel před krizí byl 80 %, v krizi klesl na 75 % a pomalu se vrací na 80 %. toto mě překvapilo, protože znám absolutní graf jak zaměstnanost je relativně nízká, ale je to primárně dáno demografií. Nejsme na předkrizovou úrovní, ale problém je menší než jsem si myslel.
Ale ukazatel, který ukazuje že pořád ekonomika není z krize venku je zaměstnanost college graduates. Nezaměstnanost je cca 2,5 %, před krizi bylo 1,5 %. Obv mě napadá hejt že lidi studují více kraviny, ale tímhle to nebude... Tenhle ukazatel je asi lepší pro ukázaní, že ekonomika není pořád ok než míra participace.
Dále v podcastu se řešila měnící struktura labour market, kde Betsey upozornila, že mizí pracovní místa typická pro může (dělnické profese), myšleno zastoupení mužů na podobných pozicí okolo 80%. Muži se musí přesměrovávat do služeb, které jsou spíše typické pro ženy. resp míra zastoupení je 50 / 50.
S muži se objevil další problém a tím je, že díky xbox, PS etc. máme data o tom kolik se vlastně hraje a dá se i odvodit demografie hráčů. Z té vychází že muži tráví hraní her více času (#BW4ever).
Odehraný čas vyskakuje v recesi, což mě přinutilo k myšlence, jestli nesnižuje míru rekvalifikace a ochotu se učit něco nového a tím se rychleji vrátit do pracovního procesu.
V podcastu tato debata se stočila ke Maynardovi a jeho predikci že v dnešní době se prakticky nebude pracovat, protože úroveň bohatství nám bude stačit. Toto se nepotvrdilo, ale je otázka jestli právě hraní her není obrat k tomu, že Keynesova predikce se začíná naplňovat.
O něco později se debata stočila k tomu, že lidi v USA jsou méně ochotni migrovat za prací a to snižuje pravdu o tom že USA je optimal currency area, do toho se přidal argument Cowena o compliance class jak lidi jsou lenivější a více riziko averzní.
V tento moment mě zaskočilo, že tento jev nespojili s Maynardem, přece to je trochu jiný důkaz že lidi se blíží ke stavu, který Keynes predikoval. Fakt nechápu, že tohle nezaznělo, přemýšlím jestli je to vyvráceno nebo o co jde...
Poslední věc co mě zaujala je, že kvůli 2008 klesla míra důvěry v ekonomice (trust). Otázka je jak se tohle měří a jak to funguje, ale líbí se mě že tím potvrdili můj point z minulého blogu, že krize způsobuje hysterezi a mimo jiné i v institucionálním rámce, který se odráží v míře důvěry. Betsey zmínila, že důvěra se nevrátila na před krizovou úroveň a je tentokrát návrat trvá déle než dříve. Obv point že jak se tohle měří chápu, ale konfirmuje to můj bias tak to opakuju :).
Poslední věc, která zazněla asi v jiném podcastu se týká Optimal currency area, kde se řešilo jak řecko trpí v eurozoně a autor zmínil problém Nevady, které HDP za posledních 20 je nižší o 10 %. Je to příklad toho jak i v USA existují místa, které mají podobné problémy jako některé země v eurozóně.
PS btw k těm slepicím, které byly nedávno hlavním hipsterským tématem jak trpí v klickách. Na econtalk byl rozhovor s Lucasem, nebo Solowem o tom jak slepice ve volném výběhu mnohem více umírají a trpí nemocema než v klecovém chovu. Plus bylo srovnání produktivity slepic, kdy Americká slípka měla větší výnosnost než mexicka cca o 40 %. #funfact
PS k BW4ever Last vs Jaedong? epic hype!
neděle 2. září 2018
pátek 31. srpna 2018
Czech macro is fcked
Stačí dva dny volna v práci a člověk v tom volnu čte více twitter a zjistí jak česká makro scéna je v komickém stavu.
Nejprve to začalo rozhovor Skořepy pro Roklen.
Za prvé mít sazby vysoko nic neznamená, dobrý příklad je ECB která před 2008 krizi měla sazby na 4,25 % ale stejně rychle narazila na ZLB a vlastní intelektuální neschopnost cokoliv udělat. Nejvtipnější na 4,25 je že ECB zvedala sazby na konci 2008 protože nebyla schopna identifikovat nabídkový šok a tím krizi prohloubila.
Druhá pro mě nepochopitelná věta:
Já osobně bych pokládal za rozumné, aby centrální banky po dosažení svých inflačních cílů tyto cíle mírně zvýšily, aby si tak vytvořily prostor pro vyšší rovnovážnou úroveň sazeb
Zase absolutně nechápu k čemu jsou ty vyšší sazby, když CB neumí správně reagovat a měnit inflační cíl mě přijde jako zbytečně radikální krok (nejsem si jistý že dopady jsou dostatečně ve výzkumu prozkoumány), navíc když Měnová politika je vysoce účinná i při nulových sazbách jak jsme se mohli přesvědčit v posledních letech.
Popravdě nevím co se myslí "rovnovážnou úrovní sazeb" jestli se mluví o r* tak pak už vůbec nechápu k čemu bude vyšší cíl, protože r* je determinována jinými věcmi, tohle pouze zvedne nominální sazby viz. fisherova rovnice r = r* + inflation expectation a vyšší nominální sazby neznamená, že CB bude správně reagovat.
Za třetí bych rád připomněl mou oblíbenou Australskou / Izraelskou CB, které nemají problém s ZLB, protože dostatečně rychle reagovali na zpomalení a nemusí řešit "nekonvenční" monetární politiku.
Tohle vše by ale asi bylo snesitelné a byl by to klasický den na twitru, který ukazuje jak v ČR o makru se nemá smysl pořádně bavit, ale pak přišel Honza Bureš.
Napsal článek kde říká něco ve smyslu, že inflace je v rámci toho cyklu v eurozoně na vrcholu, což mě překvapilo protože na konci května horoval pro zvyšování sazeb a najednou už nečekáme výrazně vyšší inflaci.
Když jsem na toto upozornil:
Tak jsem se nejprve dozvěděl, že by ECB měla být se sazbama výše při stávající inflaci.
Absolutně nerozumím proč by CB která dlouhodobě podstřeluje svůj cíl a zvyšuje sazby v recesi měla zvyšovat sazby v situaci kdy jádrová inflace se vůbec neblíží ke svému cíli. ¨
Nejsme v debatě jestli ECB měří inflaci správně, ale jednoduše při pohledu na současný vývoj inflace je požadavek na vyšší sazby, to pro mě byla natolik absurdní představa že jsem si musel kopnout neofisherismem ale to očividně nebylo pochopeno jako sarkasmus a dostal jsem klasický argument,
že by se měly zvyšovat sazby ať je později můžeme snižovat.
Honza i Michal mají stejný problém, který je na českém makro twitru běžný, někde a tuším kde se v českých ekonomech bere představa, že nízké sazby znamenají expanzivní politiku. Tahle iluze nastává v Makro 1 kde v AS-AD modelu je reakce CB, která posouvá AD doprava a tím implicitně snižuje úrokové sazby (z IS-LM #MichlJeTraged*).
Z této učebnicové reakce vzniká představa, že nízké sazby = expanzivní politika. Problém je, že IS LM jestli se nepletu je z 30. let AS AD je z 40, ekonomie se ale dále vyvíjela a v 1968 Milton Friedman v The role of monetary policy napsal:
“Low interest rates are generally a sign that money has been tight, as in Japan; high interest rates, that money has been easy....
I thought the fallacy of identifying tight money with high interest rates and easy money with low interest rates was dead. Apparently, old fallacies never die.”
Problém českého twitter makra je, že i když dost lidí má Phd. tak zapomíná na základní věci.
To kopnutí do Michla výše je, kvůli jeho oblíbené větě že MP nefunguje při ZLB protože horizontální LM a nic jiného ho ve škole neučili tak to bude pravda #InLoveWith98Krugman.
Sen Bureše a Skořepy o vyšších sazbách je hrozně nebezpečný, protože pokud CB bude zvyšovat sazby příliš rychle tak ekonomiku zařízne a k vyšším sazbám se nikdy nepřiblíží. Je to paradox, který je neintuitivní ale to je spousta věcí v ekonomii. Kdyby náhodou některá z CB poslechla tyto návrhy, tak vyšší sazby tady mít dalších 10 let nebudeme, inflace bude pod cílem a ekonomika pod svým potenciálem. Pokud mě nevěříte podívejte se na ECB nebo na BoJ. ECB s její oblíbeností zvedat sazby v krizi v 2008 a 2011 způsobila to, že 10 let od vypuknutí krize má pořád negativní sazby a spread mezi EUR a CZK sazby je jaký je.
Rychlé zvyšování sazeb resp. restriktivní MP při nízkých sazbách (pokud vám to přijde jako oxymoron Franta Mašek to dobře sepsal zde) má jeden zásadní problém.
V poslední době se hodně mluví Secular stagnation, inflation puzzle, nefunkční Philips curve.
Tyto tři věci jsou úzce spojeny s nekvalitní MP.
V případě, že CB drží sazby nad přirozenou úrokovou mírou tak posílá ekonomiku do recese a v případě jako v 2008 tak i do největší recese od 1929. Tyto chyby mají ale dlouhodobé dopady, ekonomika reaguje s velkým zpožděním a některé chyby trvá hodně dlouho napravit.
Nízká inflace a nízký růst produktivity v USA, EU v ČR je způsobena právě chybnou MP za posledních 10 let. Viz hystereze a Summer v článku z loňska. Chyby CB způsobily že spousta lidí přišlo o práci a opustili trh práce, firmy jsou opatrnější, další firmy zanikly, navíc to má i institucionální dopady které je těžké opravit. Fed dělal špatnou MP ale ECB byla mnohem horší a proto jsou v úrokové sazby v eurozoně jaké jsou.
Ok tohle byl hejt na české twitter makro.
Dnes jsem poslechl i pár dílů Beckwortha, v kterém mě zaujalo pár myšlenek.
Nějaký ekonom mluvil o Yellen a o tom jak byla trhy vnímána jako Dove. Primárně to bylo kvůli jejímu působení okolo roku 2008, kdy ona jako jedna z prvních upozorňovala na nutnost snižování sazeb. Jeden z jejích argumentů bylo, že v 2008 vyskočila nezaměstnanost mladých a to měl být signál, že se blíží zpomalení a je to důvod pro snížení sazeb.
Na druhou stranu byla to Yellen, která v 1996 upozorňovala Greenspana, že trh práce je přehřátý a je na čase zvyšovat sazby. Takže v této době byla spíše Hawkish, ale každopádně na obou příkladech jde vidět, jak pro Yellen je důležitá Philips curve. Problém 1996 epizody, ale bylo že Greenspan měl štěstí se svou predikcí, že se jedná o productivity shock a nemá smysl snižovat sazby. Takže paradoxně tentokrát Yellen netrefila nabídkový šok, který pak v 2008 jak píšu jako jedna z mála ekonomů Fedu poznala (historka o greenspanu má být v nějaké knize od Larse Mayera).
Druhá zajímavá i když asi obvious věc zazněla v rozhovoru s Georgem Selginem, který debatoval interest on reserve. Dle Selgina největší chyba Fedu v 2008 bylo zavedení interest on reserve (IoR), kdy paradoxně Fed snižoval sazby a rozjížděl QE, ale zároveň začal úročit dobrovolné rezervy a tím snižoval úvěrování. Byl to tedy Fed který rozbil money multiplier.
Zároveň Selgin není absolutní odpůrce IoR, protože kdy rezervy nejsou úročený vůbec tak je to zase bankovní daň a odporuje Friedman rule. Friedman rule je něco co popravdě úplně nechápu, ale je to něco o optimální sazbě z peněžních zůstatků nebo tak něco :)
Makru zdar Makro 2 a dál zvlášť.
Nejprve to začalo rozhovor Skořepy pro Roklen.
Druhá pro mě nepochopitelná věta:
Já osobně bych pokládal za rozumné, aby centrální banky po dosažení svých inflačních cílů tyto cíle mírně zvýšily, aby si tak vytvořily prostor pro vyšší rovnovážnou úroveň sazeb
Zase absolutně nechápu k čemu jsou ty vyšší sazby, když CB neumí správně reagovat a měnit inflační cíl mě přijde jako zbytečně radikální krok (nejsem si jistý že dopady jsou dostatečně ve výzkumu prozkoumány), navíc když Měnová politika je vysoce účinná i při nulových sazbách jak jsme se mohli přesvědčit v posledních letech.
Popravdě nevím co se myslí "rovnovážnou úrovní sazeb" jestli se mluví o r* tak pak už vůbec nechápu k čemu bude vyšší cíl, protože r* je determinována jinými věcmi, tohle pouze zvedne nominální sazby viz. fisherova rovnice r = r* + inflation expectation a vyšší nominální sazby neznamená, že CB bude správně reagovat.
Za třetí bych rád připomněl mou oblíbenou Australskou / Izraelskou CB, které nemají problém s ZLB, protože dostatečně rychle reagovali na zpomalení a nemusí řešit "nekonvenční" monetární politiku.
Tohle vše by ale asi bylo snesitelné a byl by to klasický den na twitru, který ukazuje jak v ČR o makru se nemá smysl pořádně bavit, ale pak přišel Honza Bureš.
Napsal článek kde říká něco ve smyslu, že inflace je v rámci toho cyklu v eurozoně na vrcholu, což mě překvapilo protože na konci května horoval pro zvyšování sazeb a najednou už nečekáme výrazně vyšší inflaci.
Když jsem na toto upozornil:
Tak jsem se nejprve dozvěděl, že by ECB měla být se sazbama výše při stávající inflaci.
Absolutně nerozumím proč by CB která dlouhodobě podstřeluje svůj cíl a zvyšuje sazby v recesi měla zvyšovat sazby v situaci kdy jádrová inflace se vůbec neblíží ke svému cíli. ¨
Nejsme v debatě jestli ECB měří inflaci správně, ale jednoduše při pohledu na současný vývoj inflace je požadavek na vyšší sazby, to pro mě byla natolik absurdní představa že jsem si musel kopnout neofisherismem ale to očividně nebylo pochopeno jako sarkasmus a dostal jsem klasický argument,
že by se měly zvyšovat sazby ať je později můžeme snižovat.
Honza i Michal mají stejný problém, který je na českém makro twitru běžný, někde a tuším kde se v českých ekonomech bere představa, že nízké sazby znamenají expanzivní politiku. Tahle iluze nastává v Makro 1 kde v AS-AD modelu je reakce CB, která posouvá AD doprava a tím implicitně snižuje úrokové sazby (z IS-LM #MichlJeTraged*).
Z této učebnicové reakce vzniká představa, že nízké sazby = expanzivní politika. Problém je, že IS LM jestli se nepletu je z 30. let AS AD je z 40, ekonomie se ale dále vyvíjela a v 1968 Milton Friedman v The role of monetary policy napsal:
“Low interest rates are generally a sign that money has been tight, as in Japan; high interest rates, that money has been easy....
I thought the fallacy of identifying tight money with high interest rates and easy money with low interest rates was dead. Apparently, old fallacies never die.”
Problém českého twitter makra je, že i když dost lidí má Phd. tak zapomíná na základní věci.
To kopnutí do Michla výše je, kvůli jeho oblíbené větě že MP nefunguje při ZLB protože horizontální LM a nic jiného ho ve škole neučili tak to bude pravda #InLoveWith98Krugman.
Sen Bureše a Skořepy o vyšších sazbách je hrozně nebezpečný, protože pokud CB bude zvyšovat sazby příliš rychle tak ekonomiku zařízne a k vyšším sazbám se nikdy nepřiblíží. Je to paradox, který je neintuitivní ale to je spousta věcí v ekonomii. Kdyby náhodou některá z CB poslechla tyto návrhy, tak vyšší sazby tady mít dalších 10 let nebudeme, inflace bude pod cílem a ekonomika pod svým potenciálem. Pokud mě nevěříte podívejte se na ECB nebo na BoJ. ECB s její oblíbeností zvedat sazby v krizi v 2008 a 2011 způsobila to, že 10 let od vypuknutí krize má pořád negativní sazby a spread mezi EUR a CZK sazby je jaký je.
Rychlé zvyšování sazeb resp. restriktivní MP při nízkých sazbách (pokud vám to přijde jako oxymoron Franta Mašek to dobře sepsal zde) má jeden zásadní problém.
V poslední době se hodně mluví Secular stagnation, inflation puzzle, nefunkční Philips curve.
Tyto tři věci jsou úzce spojeny s nekvalitní MP.
V případě, že CB drží sazby nad přirozenou úrokovou mírou tak posílá ekonomiku do recese a v případě jako v 2008 tak i do největší recese od 1929. Tyto chyby mají ale dlouhodobé dopady, ekonomika reaguje s velkým zpožděním a některé chyby trvá hodně dlouho napravit.
Nízká inflace a nízký růst produktivity v USA, EU v ČR je způsobena právě chybnou MP za posledních 10 let. Viz hystereze a Summer v článku z loňska. Chyby CB způsobily že spousta lidí přišlo o práci a opustili trh práce, firmy jsou opatrnější, další firmy zanikly, navíc to má i institucionální dopady které je těžké opravit. Fed dělal špatnou MP ale ECB byla mnohem horší a proto jsou v úrokové sazby v eurozoně jaké jsou.
Ok tohle byl hejt na české twitter makro.
Dnes jsem poslechl i pár dílů Beckwortha, v kterém mě zaujalo pár myšlenek.
Nějaký ekonom mluvil o Yellen a o tom jak byla trhy vnímána jako Dove. Primárně to bylo kvůli jejímu působení okolo roku 2008, kdy ona jako jedna z prvních upozorňovala na nutnost snižování sazeb. Jeden z jejích argumentů bylo, že v 2008 vyskočila nezaměstnanost mladých a to měl být signál, že se blíží zpomalení a je to důvod pro snížení sazeb.
Na druhou stranu byla to Yellen, která v 1996 upozorňovala Greenspana, že trh práce je přehřátý a je na čase zvyšovat sazby. Takže v této době byla spíše Hawkish, ale každopádně na obou příkladech jde vidět, jak pro Yellen je důležitá Philips curve. Problém 1996 epizody, ale bylo že Greenspan měl štěstí se svou predikcí, že se jedná o productivity shock a nemá smysl snižovat sazby. Takže paradoxně tentokrát Yellen netrefila nabídkový šok, který pak v 2008 jak píšu jako jedna z mála ekonomů Fedu poznala (historka o greenspanu má být v nějaké knize od Larse Mayera).
Druhá zajímavá i když asi obvious věc zazněla v rozhovoru s Georgem Selginem, který debatoval interest on reserve. Dle Selgina největší chyba Fedu v 2008 bylo zavedení interest on reserve (IoR), kdy paradoxně Fed snižoval sazby a rozjížděl QE, ale zároveň začal úročit dobrovolné rezervy a tím snižoval úvěrování. Byl to tedy Fed který rozbil money multiplier.
Zároveň Selgin není absolutní odpůrce IoR, protože kdy rezervy nejsou úročený vůbec tak je to zase bankovní daň a odporuje Friedman rule. Friedman rule je něco co popravdě úplně nechápu, ale je to něco o optimální sazbě z peněžních zůstatků nebo tak něco :)
Makru zdar Makro 2 a dál zvlášť.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)