neděle 21. března 2021

Proč je ECB špatná


 Minule jsem slíbil můj největší problém s EURem a už mě dokonce už píšete (#LolInfluencer)

Můj hlavní problém s Euro je ECB, která podle mě dělá špatnou MP, důvodů je několik, které teď nejsou důležité. NGDP (nominální HDP) v eurozoně rostla historicky 4,25 % (řekněme Inflační cíl 2 % a potenciál 2,25% not great not terrible, USA rostla cca 5 %). Historicky jsem se tady snažil popsat, že když dojde ke krizi tak to má být Centrální banka, která stimuluje ekonomiku a drží ekonomiku nad vodou.

Jasně určitě sem naběhnou Austrians, kteří budou argumenovat že je třeba pátrat po přičině a tahle stimulace může vyvolávat malinvestments, jasně to může být pravda, ale moderní ekonomiky hlavně ta americka je schopna relativně rychle realokovat své výrobní kapacity, když dojde je korekci, je ale nutné, ať tenhle proces probíhá hladce. Jednak tomu pomáhá nízká regulace, např trh práce, ale i např vhodná monetární politika, který ekonomiku neškrtí a umožňuje realokaci.

Problém ECB je, že když příjde krize tak ECB má jednak krizi prohlubovat, což se ukázalo hned dvakrát.

Jednak v říjnu 2008, kdy v americe padal bankovní sektor, tak ECB zvyšovala sazby, protože chybně identifikovala nabídkový šok, a potom můj oblíbenec v roce 2011, což je pro mě největší mindfuck monetární historie.

Změna sazby z 0,25 % na 0,75 % možná nevypadá jako hodně, ale když se Sazba blíží 0% tak to nejdůležitější je komunikace centrální banky. Problémy Řecka a dalších zemí pramení z velké části z těhle hiků. A ne fakt to není o "devalvation escpae from whatever" jak rád @jilm utočí na jížní křídlo že místní řešení problémů je devalvace.

Krásnou kontrolní proměnou je Fed, který nejen že držel sazby na nule, tak prováděl QE.

Rozdílné chápání funkce centrální banky lze vidět na těchto obrázcích. Zatimco Fed pomáhal ekonomice jak mohl, tak ECB házela klacky pod nohy všem svým členům.



V Eurozoně také řádila fiskální krize, které ECB nijak nepomáhala.

Pokud tuto chybnou politiku protáhneme do dalších let, tak modrý graf je růst NGDP dle reality a červená čára je pokud by ECB držela tento trend na urovni 4,25 %. NGDP díky ECB je nižší o 25 %.






Na to si vzpomeňte až vám někdo bude říkat, že směnárny a FX hedge náklady jsou velké a měli by jsme přijmout EURo. Tahle suboptimální monetární politika snižuje také bohatství v ČR, aniž by jsme byli v eurozoně.

Jestli tady někdo bude psát o tom, že ECB nemá pod kontrolou NGDP, stop just stop and go back to school.  NGDP je plně pod kontrolou Centrálních bank, a problém s fiskálem si příště ukážem na Monetary offset, kde pokup Paulie Krugmana, kterého jsem minule tak chválil








neděle 14. března 2021

Problémy Zero lower bound, proč centrální banky můžou mít sazby na 0 % a inflace být daleko

 Troufám si tvrdit, že hlavní důvod proč hodně lidí čeká velkou inflaci je kombinace dvou věcí, jednak "velký tisk peněz" (růst M, viz vlákno vedle), nebo kvůli tomu, že máme nízké sazby a nízké sazby jsou přece expanzivní (každé Makro 1).

Problém je že tak jako vše v ekonomii je nutné se ptát compare to what.

Pokročilejší Makro operuje s "urokovým GAPem" kdy se uroková sazba porovnává s Přirozenou sazbou r*.

Když se nerovnají tak přichází inflace, nebo deflace.

Proto hodně lidí když vidí sazby okolo nuly, což je historicky bezprecedentní, tak očekávají růst inflace.





Problém je, že r* je možná teď a teda hlavně v roce 2020 byla pod nulou a hlavně to vypadá, že dlouhodobě klesá.
Tomuhle tématu se věnoval Paul Krugman, který není moc populární, ale jeho "Its baaaack" je nejlepší monetární paper posledních 50 let a kdo ho nečetl, nemůže pochopit současné centrální bankovnictví.
To, že sazby dnes máme na 0 % a r* dost možná pod 0 % paradoxně znamená, že Centrální banky jsou dnes restriktivní a ne expanzivní, takže se nedá očekávat vysoká inflace, ale období nízké inflace doprovázené slabým růstem (viz Eurozona).
(viz dva grafy jeden z Krugmana jednoduchý, Druhý z Pajka Potužáka, který je nejlepší český Rakušan a jeho disertace is a must)



Představte si, že nemáme sazby 0 %, ale 10 %, příjde krize a ČNB sníží sazby na 8 % a ne na 2 % kde by byla optimální hodnota, v této chvíli by do médií chodili ekonomové se slovy CNB udělala vše co mohla a víc udělat nejde a pokud udělá budeme mít velkou inflaci atd., mezitím by lidi přicházeli o práci, my měli silnější Korunu a nižší HDP.
Tohle je důvod proč Fed děla QE (money goes brrr), není to že stabilizují ceny akcií a nevím co jsou další interpretace, je to kvůli tomu že Fed věří, že sazby jsou pod nulou a musí se tam nějak dostat. Bohužel to nefunguje tak jednoduše, že Fed nastaví sazby na -2 % a vše je sluníčkové, sazby pod nulou jsou hrozně specifické a proto CB vesměs mají 0 % a extra programy, které "suplují" efekt kdyby šly pod nulu. QE, FX intervence apod.
Natrefili jste na obhájce FX intervencí podle kterého přišly pozdě a QE od ECB je příliší mále...
Příště slibuju že už bude přoč je ECB špatná...






Shes not coming

 


Minulé vlákno mě přišlo, že mělo uspěch, tak zkusíme mé oblíbené téma jak většina lidí co komentují ekonomiku v mediích, tak skončili u Holmana a dál ve svých studiích nepokročili.

Zase se objevily hlasy, že nás čeká vysoká inflace.



Primárně to bude o USA, protože popravdě tohle nejsou mé myšlenky, ale většinu kradu od jinud a jsem liný vyráběr CZ grafy apod.

Bude to zase trochu delší vlákno, ale vesměs chci ukázat proč většina Hlavních eknomů v ČR jsou clueless a chybí jim základy monetární politiky.

Většina uvah vychází z Rovnice směny MV = PQ

M je mnozství peněz

V rychlost obratu peněz (zjednodušeně utrácení)

P je inflace

Q je produkt

Z téhle rovnice vyplívá proč si většina "ekonomů" myslí, že nás čeká inflace, roste výrazně M resp ta část co kontroluje centrální banka a proto ta víra, že příjde inflace.

Problém ale je s V, protože to prudce klesá a offsetuje růst M a proto VÝRAZNÁ INFLACE NEPŘÍJDE, přijimám sázky na tenhle výrok.

Víra, že poroste inflace je způsoběna tím, že "centrální banky tisknou, dělají bezpprecedentní expanzi," nebo můj nejoblíbenější nesmysl "Drží sazby příliš nízko"

Je pravda, že Centrální banky vyhlašují urokovou sazbu, ale tato sazba se lišit od "Přirozené (dále r*)" sazby příliš dlouho

Nemůže.

Pokud by se tak stalo tak by začal padat produkt a inflace, nebo naopak.

Problém r* je že je nepozorovatelná a umíme ji pouze odhadovat, navíc se v čase mění, dokonce může klesnout pod 0, ale o tom jindy.

Komentátoři co očekávají inflaci se nás snaži přesvědčit že ví kde se r* nachází.

Já to nevím a neumím to ani odhadovat, ale komu věřím jsou finanční trhy.

Proto jeden ze způsobu jak se to dá odhadovat jsou sazby vládních dluhopisů, které v poslední době vyskočily na závratné dvě procenta (resp 1,55 %).



Logika je, že pokud v budoucnu roste inflace, tak trhy jednak očekávají růst sazby které určují CB (které budou krotit inflaci) a zároveň budou chtít vyšší reálný výnos.

Můj problém je vtom, že pokud by trhy očekávaly velkou inflaci v budoucnu tak 2% na bondech fakt chtít nebudou, ale budou chtít víc.

Dále existuje něco jako TIPS (Treasury inflation protected securities), díky kterým se dá odvozovat, očekáváná inflace a je pravda, že ta roste, ale určitě ne nic bezprecedentího.



Aktuálně ta očekávání jsou cca podobná jako byly post 2008 a i tehdy spousta Hlavních ekonomů křičelo o inflaci, já nechápu proč by to mělo být tentokrát jinak. Its the same nothing changed.

Mluvím o Americe, protože je to pro mě jednoduší, ale pro klid duše můžete vidět jak to je v Eurozoně, a jestli tohle někdo použije jako ProEuro, tak někdy příště se pokud vysvětlit proč ECB je nejhorší ze všech velkých centrálních bank a kvůli tomu proč jsem protiEuro.



Na závěr jeden disclaimer, souhlasím s tím že když to je centrální banka která prímárně rozhoduje o tom kolik se bude tisknout, tak nové peníze se dostávají do eknomiky nerovnoměrně a je to problém, ale nevím jak velký, jestli to je jen Cantillon efekt, nebo vznikají malinvestments










Problém je, že sazba vyhlašována centrálními bankami jsou nízké už přes 10 let a inflace není tam kde by tihle doomsayer očekávali. A to stejné se stane i tentokrát, 

Rozhovor Tylera Cowena s John Coachrane

 


Zjednodušeně jsou tři pohledy na inflaci

Friedman - inflace je vždy monetární fenomén (neboli když CB víc tisknou je více inflace)

MMT když vláda začne příliš utrácet tak příliš žvýší rychlost oběhu penez a to zvýší inflaci (i hope i didnt butcher it)

Cochranův pohled. Inflace nastává když lidi ztrátí víru, že vláda je schopna dluhy splatit, paradoxně proto Cochrane říká že co dává penězům hodnotu je schopnost vlády vybírat daně :)

Takže Cochrane a MMT pohled je hodně podobný obojí pracuje s něčím s čím sám popravdě bojuju a tu teorii uplne neznám.

A to je Fiscal economics, hlavní myšlenka je Paroubkova za kterou dostal hrozný kouř. 

DLUHY SE NESPLácí. Z dluhu se vyroste. Pokud tempo růstu HDP je větší než Urok na dluhu je to OK.

Pokud Růst je 5% a Uroky jsou 4% pak 1 % je Free lunch pro vládu.

Tohle by mohlo vypadat jako Sunshine and rainbow, ale problém je že se jedná o Non linear game a je to o důvěře pokud lidi ztrátí důvěru ve vládu tak inflace zrychlí a tím paradoxně vlády se financovat a vše jde do kytek.

Ten proces je, že lidi ztratí důveru začnou nakupovat reálné statky a zbavovat se dluhu (podobnost s MMT)

Dodatečný problém je, že pokud lidi ztratí důverů roste inflace a nastane: urok > růst GDP 

Což je jednak kvůli tomu že roste Urok na to vláda musí zvyšovat daně což snizuje růst GDP, vznik Stagflační spirály (imo jsem to vymyslel dávám na to TM)